SOUDNÍ DOKUMENTACE ČÁST I. (Hugo Salm-R.,-R.)
Shora uvedená žaloba je stále aktivní, zřejmě se přesune ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, bylo již k tomu soudcem vydáno Usnesení, které jsem obdržel. V době podání žaloby jsem již pod Městský soud v Praze nepříslušel z důvodů mého přestěhování. Nicméně jsem pana soudce vyzval, aby žalobu případně zrušil nebo, aby má písemná reakce na Usnesení byla vzata jako odvolání. Učinil jsem tak z důvodů závažných nedostatků obsažených v žalobě podanou na mou osobu. Žalobu považuji za naprosto nedůvodnou.
Žaloba rovněž byla podána v době, kdy státní zastupitelství předtím rozhodlo o prošetření mého podnětu podání „Výzva k zahájení prošetřování válečných zločinů a zločinů proti lidskosti….“. Je tedy žalobou napadán můj podnět, který je v režimu vyšetřování.
_______________________________________________________________________________
Níže zde pod žalobou je uvedený doklad „Fragebogen", osobního stavu starší žalobkyně na počátku válečného období na základě vyplněného tohoto dotazníku na získání Státního občanství Německé říše, které jí bylo uděleno na vlastní žádost. Tato osoba v dospělém věku nikdy nebyla Státní příslušnicí ČSR. Formálně však osoba může být nositelkou tohoto občanství dodnes, přestože nemá již účinnost od doby zániku Německé říše v roce 1945, z důvodů, že československé ani české správní orgány zrušení tohoto občanství neprojednávaly. Osoba zřejmě o to ani sama nepožádala.
-----------------------------------------------
Další zobrazený doklad„Fragebogen", obdobný osobní stav druhé mladší žalobkyně. Tehdy jako nezletilé dceři tento dotazník podepsal otec jako zákonný zástupce. V podstatě je dotazník vstřícně vyplněn nad rámec „povinností" nastolené Německou říší. Státní občanství Německé říše jí bylo uděleno.
------------------------------------------------
(uveden též program NSDAP)
Příloha k čj.: Z /II-27.072/45-1
Další pojednání o nacistických a fašistických organizacích a o nacistické ideologii……
Navazuje na 14 příloh výnosu ze dne 16.ledna 1946, čj.: Z-II-31.366-45
-Ministerstvo vnitra
Uloženo v Národním archivu Praha-ČR
--------------------------------------------------
Ústavní stížnost
Nález sp. zn.: III.ÚS 107/04
Výňatek:
Ústavní soud poukazuje na to, že ze znění formuláře založeného na č. l. 140-143 citovaného spisu je zřetelně patrné, že text obsahuje formulaci „Ujišťuji, že se znám k německému lidu“. Smysl vyplnění tohoto dotazníku byl československými orgány, které bezprostředně po skončení nacistické okupace v dané záležitosti rozhodovaly, interpretován zcela jednoznačně tak, že žadatel tím žádal o přiznání německého státního občanství. Tyto orgány vycházely z bezprostřední znalosti reálií, které se odehrávaly za okupace, ze znalostí toho, že vyplnění dotyčného „Fragebogen“ mělo v době nesvobody jednoznačný cíl, tj. ucházet se o získání německého říšského občanství. O faktu, že takto vyplněný dotazník, adresovaný okupačním německým úřadům, sloužil jako žádost o přiznání německého občanství a že tvořil součást příslušného úředního spisu, v němž se o přiznání občanství rozhodovalo, svědčí poznámka připojená na českém překladu dotazníku, uvádějící, že „V případě, že je německé občanství přiznáno, dotazník je na tomto místě opatřen razítkem potvrzujícím přidělení dokladu o státním občanství.“ (č. l. 143 spisu Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou sp. zn. 6 C 192/2000; není však patrné, kdo tuto poznámku na listině vepsal).
Soudci, který věc posuzuje dnes, tj. více než padesát let po skončení války, nemusí být pravý smysl vyplnění zmíněného dotazníku zcela zřejmý, v takovém případě je však jeho povinností si tuto věc ozřejmit dokazováním (např. expertizou z oboru archivnictví či historie).
Chce-li dnešní soud hodnotit události, které se staly před více než půl stoletím, nemůže odhlédnout od dobových souvislostí válečného a poválečného období, které podmiňovaly konfiskační praxi československých orgánů po skončení nacistické okupace. Jestliže tzv. protektorátní příslušník se v době druhé světové války, kdy německý nacistický stát prováděl politiku genocidy, holocaustu, germanizace a zotročení jiných národů, přihlásil k německému národu, aby získal německou státní příslušnost, bylo to v té době chápáno jako projev ochoty přispět k realizaci této zločinné politiky, jako projev zrady československého státu a nepřátelství k němu. Takové počínání bylo podle ústavního dekretu prezidenta republiky č. 33/1945 Sb. posuzováno jako důvod ke ztrátě československého státního občanství. Z hlediska tehdejšího posuzování pak nebylo rozhodné, zda německé úřady žádosti o přiznání německého občanství vyhověly či nikoliv, podstatným byl samotný projev vůle takových osob. Poválečné dekrety prezidenta republiky připouštěly výjimky při posuzování podmínek konfiskačních opatření proti nepřátelskému majetku pro případy osob, které prokázaly, že o německé občanství usilovaly pod vlivem nátlaku nebo jiných důvodů zvláštního zřetele hodných, takové okolnosti však musely prokázat ony samy. Pro poválečné přezkumné řízení v těchto případech byl stanoven právní rámec odpovídající tehdejším procesním standardům.
Zcela nesprávná a chronologicky nelogická je pak argumentace prvoinstančního soudu dovozující na str. 18 rozsudku, že i případné vyplnění „Fragebogenu“ v říjnu 1940 by bylo třeba posuzovat tak, že k němu byl dr. J. C. M. donucen okolnostmi zvláštního zřetele hodnými, přičemž za takové okolnosti soud pokládá konfiskaci jeho majetku Gestapem, nemoc ženy a péči o dítě. Soudu při této argumentaci uniklo, že ke všem těmto okolnostem došlo až poté, co měl zmíněný „Fragebogen“ vyplnit.
|
||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|