PROVEDLA ŽALOBKYNĚ MATRIČNÍ PODVOD?
Rodný list Marie Salm- R., -R., která je jednou z žalobkyň, byl jí předložen soudu v zde uvedené žalobě. Má se tedy za to, že údaje z roku 1931 v tomto matričním výpisu z roku 2000 jsou postaveny najisto a jsou zásadně nezpochybnitelnou právní skutečností. Tím by ovšem její matka („matka“) byla před válkou propojena s rakouským fašistickým hnutím přes jejího původního manžela Ernsta R. Starhemberga, který byl jeden z hlavních představitelů tohoto fašistického hnutí. Následně na počátku II. sv. války v Protektorátu vstoupila „matka“ dobrovolně do svazku Státních občanů Německé říše a přijala jejich závazná pravidla. Domnívám se tak, že i touto skutečností nemůže být naplněna podmínka k dalšímu projednávání v Čechách, již v úkonech soudně zahájená žaloba na mou osobu.
-----------------------------------------
Tak jak je nyní v datech uveden matriční výpis Rodného listu pro žalobkyni Marii Salm-R., -R. (nar. 1931) založený v soudním spisu v jejich současné žaloby na mou osobu, má dle dokladů významově následně uvedené parametry, z kterých je nutné vyvodit příslušné právní závěry:
Marie Salm-R.,-R. (nar. 1931) má tedy v dokladu uvedenu matku Marii Salm-R.,-R. (nar. 1908) a otce Hugo Salma-R.,-R. (nar. 1893). To by ovšem znamenal mimomanželský příbuzenský poměr (sestřenice a bratranec), z kterého vzešlo dítě. Tedy za situace, kdy Hugo Salm-R.,-R. byl již ženat s Leopoldinou Salm-R.,-R. (nar. 1895, roz. Mensdorfff-Pouilly) a dle dostupných veřejných informací Marie rozená Salm-R.,-R. (nar. 1908, provd. Starhemberg) byla souběžně od r. 1928 provdána ve Vídni za Fürsta Ernst Rüdiger Starhemberga (1899), fašistického rakouského politika, přičemž tento rakouský politik měl zároveň souběžně mimomanželský poměr s herečkou Eleonora Hermíne Gregor-umělecké jméno Nora Gregor (nar. 1901) židovského původu, z kterého rovněž vzešlo dítě (Heinrich Rüdiger Karl Georg Franciscus Starhemberg, /1934-1997/, po jeho linii dále syn Georg Starhemberg *1961). Dle dostupných informací mělo být manželství R. Starhemberga(1899) s Marii roz. Salm-R., -R. (1908) ve Vídni zrušeno v roce 1937 a vzápětí bylo ve Vídni legalizován předchozí mimomanželský vztah a uzavřeno manželství R. Starhemberga(1899) s herečkou Norou Gregor (1901). Ze shora uvedeného však plyne, že se převážně tehdy jednalo o osoby římsko-katolického vyznání a manželství byla převážně uzavírána dle rakouského Všeobecného občanského zákoníku (ABGB) a měla by tak být i v souladu s Kanonickým právem, překážky veřejné počestnosti-impedimentum publicae honestatis.
V jakém případném právním vztahu jsou například žijící osoby žalobkyně Marie Salm-R.,-R. (nar. 1931) a Heinrich Starhemberg (1934-1997) židovského původu, za situace jak shora uvedeno dle matričního výpisu Rodného listu žalobkyně založeného v soudním spisu dané žaloby? Za této situace by obě osoby byly počaty v mimomanželských poměrech partnerů, kteří však byli v legálním manželském svazku (dle ABGB, Vídeň) mezi léty 1928-1937. Jednalo by se u osob o vztah nevlastní sestra(žalobkyně Marie Salm-ová/1931/) a nevlastní bratr (Heinrich Starhemberg /1934-1997/), v jehož linii je další žijící potomek Georg Starhemberg (nar. 1961) ? Domnívám se, že u tohoto event. příbuzenského stavu vyvstává též otázka dědického vztahu případně s odrazem na uplatněné restituční nároky žalobkyněmi v Čechách, kterým nebylo zřejmě již definitivně vyhověno.
Pokud by však část záznamu matričního výpisu založeného v soudním spisu z roku 2000 Rodného listu-ročník1931 žalobkyně Marie Salm-R.,-R. se nezakládala na pravdě, což by zde shora uvedené v úvaze ztratilo význam, pak je nutné z tohoto zřejmě podvodu vyvodit trestněprávní zodpovědnost jak samotné žalobkyně, tak Matričního úřadu Městského úřadu Rájec nad Svitavou, který doklad oficiálně vydal a zodpovědět, jaké hlavní cíle se tímto případným podvodem sledovaly.
--------------------------------------------
Výňatek z ABGB (převzato z internetu).
Právo rodinné a manželské
28. Vznik a zánik manželství v rakouském právu 19. století
§ 44 - § 136
základem předpisy kanonického práva, které jsou autorizovány státem a realizovány pod jeho dohledem
ABGB hledí na manželství jako na smlouvu, jejímž uzavřením se manželé zavazují k plnění vzájemných povinností, představa o smluvní svobodě
Manželství může uzavřít každý, komu nabrání nějaká překážka (§47)
Vynucení souhlasu, omyl v osobě manžela, fyzická nezpůsobilost, odsouzení k těžkému trestu, trvající manželství, příbuzenství, švagrovství, vražda či vražedné úklady vůči manželovi, zákaz manželství řeholníků a řeholnic, rozdíl v náboženství (křesťan x nekřesťan), cizoložství s budoucím manželem
do r. 1859 numerus clausus o sňatcích Židů, k nimž dával souhlas krajský úřad, dle duchu židovskéo systému z roku 1726, který povoloval sňatky pouze nejstarších synů židovských rodin
Při uzavírání manželství do roku 1867 vyžadován politický konsens = souhlas orgánů veřejné správy
Nutno prokázat že žadatel je schopen uživit sebe i svou rodinu a že je fyzicky i mravně způsobilý
Souhlas nebyl udělován nemajetným ze strachu, že by rozmnožili řady chudých
Překážkou manželství mohlo být i povolání - státní úředníci museli získat povolení představených, manželství osob vojensky činných prakticky možné až po splnění vojenské povinnosti, u důstojníků peněžitá kauce
Nerovnoprávné postavení ženy, vedoucí úloha muže → hlava rodiny, manželka byla podřízena jeho moci (musí ho následovat a pomáhat mu v hospodářství a obydlí, plnit jeho nařízení)
Manželství mohlo být zrušeno
prohlášení o neplatnosti
rozluka
katolíci → jim byla zakázána, mohli uplatnit jen instituci rozvodu od stolu a lože → neznamená zánik manželství a slib věrnosti trvá, ale manželé spolu nemusejí žít
nekatolíci → mohli být rozloučeni
židé z uznaných důvodů → vůle manžela, cizoložství manželky, vzájemná dohoda
evangelíci → nebyla možná vzájemná dohoda, ale důvodem bylo cizoložství, odsouzení do žaláře a 5 let a více, zlomyslné opuštění manžela, úklady o jeho život, zlé nakládání či nepřekonatelný odpor
smrt (či prohlášením za mrtvého)
Základem této úpravy jsou předpisy kanonického práva (které také třeba zmocňovaly církevní orgány k rozhodování o vzniku manželství), manželské spory ale v kompetenci soudů civilních (včetně rozvodu a rozluky)
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------